Radosti přicházejícího jara

Nová energie

Poslední chladné a někdy mrazivé zimní dny jsou takovou dlouhou dobou čekání. Už to někdy vypadá, že se blíží jaro, pár dní na to napadne další sníh. Příroda si s námi ráda hraje. Jakmile se ale čas překulí do března a vysvitne první slunko, hned je vše veselejší.

Blátivá pole a louky se pomalu promění v bujně pučící koberce. Stromy a keře se začnou obalovat pupeny, ze kterých se brzy rozvinou první svěže zelené lístky. Najednou začne vzduch vonět svěžestí a ptáci si začnou radostně pozpěvovat. Jaro je takovým přílivem nové energie z probouzení přírody a nových začátků.

První kvítky

Jakmile roztaje sníh, dlouho na sebe nenechají čekat první kvítky bledulí a sněženek. Pokud jste si dali na konci předchozího roku práci se zasazením cibulovin, následují v kvetení narcisky, hyacinty, modřence a nebo krokusy.

A pokud v zemi čekají cibulky tulipánů, budou brzy našemu oku lahodit květy i této vznešené ozdoby zahrady. Po dlouhé monotónnosti barev v zimním období jsou tyto přicházející pestré barvy magnetem pro oči.

Probouzení hmyzu

Tyto jarní kvítky nejsou jen krásnou ozdobou našich zahrad či balkónů, ale udělají také radost prvním probudivším „hmyzáčkům“. Mými oblíbenými hmyzáčky jsou čmeláci. S prvními čmeláky se můžete setkat setkat již v polovině března, kdy začínají po dlouhé zimě shánět nějaké to sladké sousto. Mezi nejvýznamnější jarní květy, které jsou vydatnou potravou plnou nektaru a pylu nejen pro čmeláky, ale také pro včely je vrba jíva a líska obecná.

Mezi první nedočkavce vítající jaro, které určitě na jívě nebo lísce najdeme, patří čmelák zemní a čmelák luční. Postupně v průběhu jara začínají rozkvétat další květiny a dřeviny, a tak je potrava stále rozmanitější.

Přibližně začátkem dubna, nás přivítají květy keřů jako například zlatice prostřední, kterou známe pod názvem „zlatý déšť“ a můj oblíbený keř magnolie. Rozhodně asi nejvoňavější kvítky na nás čekají v podobě šeříku, jehož vůně se line na metry daleko a je velkým hmyzím lákadlem.

Probouzení zvířat

Nové jarní začátky vládnou u divoké zvěře, kdy se brzy z jara můžete setkat s prvními malými zajíci, kolouchy nebo srnčaty. Osobně jsem měla před pár lety možnost se setkat s mládětem muflona, které se slunilo na skalách. Byl to neuvěřitelný zážitek.

Pokud to není nezbytné, neberte mláďata zvířat, které najdete v lese. Je o ně postaráno, nebojte!😊

Pokud se setkáte s těmito mláďaty a vidíte, že nejsou nijak viditelně zraněna, neberte je z jejich pelíšku. Možná máte pocit, že je tím zachráníte, ale je to většinou právě naopak. Z povzdáli je po očku sledují jejich rodiče, kteří se právně snaží je tímto způsobem ochránit.

Čím méně je na mláďata upozorňováno, tím je větší šance, že nebudou spatřeni lovci a dravci. Některá další zvířata se z jara probouzí z hibernace. Je to stav, kdy se po několik měsíců sníží tepová frekvence a teplota a díky tomu jejich tělíčko dokáže přezimovat. Mezi hibernující zvířata patří především obojživelníci, například žáby, čolci, mloci. Probouzí se i ještěrky, zmije, slepýši nebo užovky.

Jaro přichází i na ptáky, kteří začínají sbírat materiál ke stavbě svých hnízdeček. Švitoření namlouvajících se párů se na nás hrne snad z každého stromu nebo keře. Víc než kdy jindy v tomto období trávím čas v přírodě pozorováním jejich radosti.

Zahradní aktivity

Období jara je také začátkem zahradních prací a postupného oživování zahrady k posílení bujného kvetení a plození. I přesto, že už je člověk natěšený do práce, je někdy dobré počkat než se teploty alespoň trošku ustálí a v noci už nebudou hrozit větší mrazy. Začátek března je ještě takový nevyzpytatelný. Čím tedy můžeme pomalu začít:

odstraněním větviček a další mrazuvzdorné ochrany, kterou jsme na zimu poskytly rostlinám
rozvázáním stromků, které jsme tak chránili proti polámání pod tíhnou sněhu
prokypřením půdy na záhoncích a u rašících cibulovin, ale také třeba u jahodníků, které zbavíme odumřelých listů
můžeme začít sázet první otužilou zeleninu například mrkev, jarní česnek, šalotku nebo ředkvičky
vrhneme se na ořez ovocných stromků, brzké ořezy už na začátku března snesou lépe jádroviny, jelikož jsou odolnější proti plísňovým chorobám, která vznikají za vlhkých a studených dní
později v dubnu se můžeme vrhnout na ořez peckovin, které jsou na plísňové choroby náchylnější
omladíme i rybízy, angrešty a maliníky

Detox organismu

Jaro je pro mě symbolem svěžesti, čistoty a omlazení. Po zimě může být někdy organismus takový zpomalený a někdy zanesený od různých pochutin. Každý občas jistě zhřeší. Myslím, že zrovna jaro je skvělou příležitostí jak organismu odlehčit a zregenerovat. K podpoře jarního pročištění můžeme využít některé bylinky a květiny z naší zahrady. Paradoxem je, že až na některé, považujeme většinu z nich za obtěžující plevele. Pobavila mě jednou rada pro zahrádkáře „když se nemůžeš plevele zbavit, tak ho sněz”😊 Co všechno tedy můžeme sníst:

Kopřivu

Asi každý kdo o ní zavadil nebo se snažil jí utrhnout, ví, jak kopřiva vypadá. Tahle jarní žihlavka má v sobě ale mnohem víc, než si myslíme. Kopřivu lze využít ze všech její částí. V rostlince se nachází řada vitamínů A, B, B2, C, minerálních látek jako železo, vápník, z další látek můžeme jmenovat lutein, β – karoten, lykopen a zeaxantin. Podpůrné účinky můžeme najít v souvislosti s léčbou onemocnění močových cest, ledvinových a žlučníkových kamenů nebo revmatismu. Má také protizánětlivé a antibakteriální účinky. I přesto, že tato rostlinka má spoustu pozitivních účinků pro náš organismus, neměla by se užívat v těhotenství a při kojení, taktéž v případě, že dochází vlivem nemoci ledvin k zadržování moči v těle. Také zhoršuje vstřebávání železa. Pořád ale výčet jejích pozitivních účinků převažuje.

Především mladé rostlinky, které na jaře ještě tolik nepálí, je možné sklidit a využít. Ze sušených nebo živých můžeme udělat čaj, polévku, nálev za studena, smoothie nebo přidat do jarní nádivky.

Pampelišku

Tato krásně kvetoucí rostlina je velmi často proklínaným plevelem, který roste jako nezmar v našich záhoncích a trávnících. Ale podíváme-li se na pampelišku z jiného pohledu, zjistíme, že především kořen obsahuje účinné látky, které podporují činnost jater a tvorbu žluče, pomáhá rozpustit žlučové kameny. Má močopudné účinky a pomáhá při infekcích močových cest. Lístky mladé pampelišky na jaře ještě nejsou tak hořké, můžeme je přidat do salátu.

Sedmikrásku

Tato krasotinka se bude v jarním salátu vyjímat nejen pro svůj vzhled, ale také proto, že obsahuje látky, které nám pomáhají podpořit vylučovací systém, má dezinfekční účinky a usnadňuje vykašlávání.

Medvědí česnek

Na první pohled možná zaměnitelná rostlinka s konvalinkou. Medvědí česnek roste jen velmi krátkou dobu, přibližně od března do května. V případě, že si nejsme jistí, zda se při sběru nejedná o konvalinku, zkusíme promnout list mezi prsty a okamžitě zjistíme, zdali je to medvědí česnek. Jeho česneková vůně je opravdu nepřečichnutelná. Důležitou látkou, kterou tato rostlina v sobě má, je allicin. Allicin pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních onemocnění, angínách, pomůže nám také od průjmu, mírní tuberkulózu a dokáže bojovat i se stafylokoky a streptokoky. Moje nejoblíbenější kombinace je čerstvý domácí žitný chleba, máslo a pár lístků medvědího česneku a zdravá svačinka je na světě.

Odborné informace k detoxu čerpány z:

www.celostnimedicina.cz

www.medvedi-cesnek.cz

Foto: Vladimíra Zítková

Vladimíra Zítková

Mým posláním je inspirovat lidi kolem sebe k vytvoření krásného, bujného a energického prostředí v jejich zahradách. Věřím, že pokud budeme žít v souladu a respektu k přírodě, odmění nás svou nekonečnou energií a svými plody.

Více o mně si můžete přečíst zde >>