Listy se pomalu pouští a opadávají ze stromů. Poslední teplé barvy listů připomínají babí léto a přichází podzim ve své plné síle. Cítím více potřebu jíst a pít to, co pocitově zahřeje a dodá energii.
Někdy se cítím jako medvěd, který si v tomto období hledá brloh, kde přečká ve spokojeném spánku až do jara. Taky si občas říkám, že bych se nejraději probudila až na jaře, kdy zase všechno pokvete a ucítím ten krásný voňavý vzduch☺
Zahrada se pomalu ukládá k odpočinku a čerpá energii do nového začátku. I přesto, že to vypadá, že se tvář krajiny mění v nevýraznou a pro někoho třeba nezajímavou plochu, stále se nám příroda nabízí mnoho darů.
I na podzim se venku najdou poklady, které obohatí naše tělo.
V tomto článku vám představím pár příkladů bylinek a plodů, které si můžete nasbírat třeba při procházce a které vás nejen zahřejí, ale pro vaše tělo budou mít blahodárné účinky.
Šípek
Šípek patří mezi typické podzimní bobule, které mají vícero využití. Nejčastější příprava je asi čaj.
Šípek obsahuje velkou dávku vitamínu C, proto se hodí na podporu imunity, zvláště v tomto někdy nevlídně chladném počasí. Pro výrobu čaje využijte čerstvý nebo sušený šípek.
Abyste zachovali z čerstvého šípku co nejvíce vitamínů, připravte si dopředu macerát. Čerstvé šípky přepulte a do rána nechte louhovat ve vodě. Druhý den zahřejte max. do 70 °C, nechte louhovat, sceďte a můžete pít.
Pokud si chcete šípek nasušit, správně usušený šípek poznáte tak, že při zmačknutí prsty praskat. Nedosušený šípek bude spíše kožovitého charakteru. Nadrcený sušený šípek zalijte horkou vodou na přibližně 5 – 10 min.
Přeceďte ideálně přes plátýnko nebo papírový filtr. Šípek má totiž velmi jemné chloupky, které by při použití běžného cedníku mohly v čaji zůstat a po vypití dráždit v krku. Dále ze šípku můžete udělat šípkové víno, džem nebo sirup.
Ostružiník a maliník
Určitě jste na podzim na procházce narazili na plody malin nebo ostružin. Právě listy těchto chutných bobulí můžete využít do podzimních čajových směsí.
Listy obsahují vitamíny C, A a B, třísloviny, vlákninu a z minerálních látek například draslík, hořčík a železo.
Sušené listy maliníku se do čajových směsí přidávají díky jejich účinkům, které pomáhají při nachlazení, snižovat horečku a podporují vypocení. Mají protizánětlivé účinky a skvěle také působí při léčbě průjmu.
Listy maliníku vám také pomohou, pokud máte překyselený žaludek, střevní potíže nebo bolesti hlavy. Sušené listy ostružiníku vám stejně jako listy maliníku mohou pomoci při průjmových problémech, bolestech a škrábání v krku, dále při hemeroidech, zánětu močových cest nebo dásní. Na vitamíny a minerály jsou velmi bohaté i plody. Pokud tedy ještě najdete na podzim toto drobné ovoce, neváhejte a ochutnejte.
Rostliny známé i neznámé.
Jitrocel
Tato bylinka je v trávníku a na louce tak běžná a častá, že si možná málokdo řekne, že by mohla mít pro tělo tak blahodárné účinky. Jitrocel kopinatý je štíhlejší podoba jitrocelu většího, oba mají však velmi podobné léčivé vlastnosti.
Má poměrně vysoký obsah draslíku a odvarem si můžeme pomoci od potíží s kašlem, astma nebo záněty průdušek. Dále pomáhá při zánětech nebo poruchách trávicího ústrojí nebo dně.
Jitrocel má širokospektré využití zejména pro jeho skvělé složení protizánětlivých látek a látek chránící sliznice.
Častým využitím je také jitrocelový sirup, který pomáhá na odkašlávání. Připravíte ho jednoduše. Do zavařovací sklenice postupně vrstvěte cukr a čerstvé jitrocelové listy. Cukr se později odspodu začne přeměňovat v sirup.
Další možností, jak využít jitrocel bez potřeby varu, je jitrocelový nálev. Tento způsob je oproti odvaru více šetrnější k zachování jeho účinků. Do větší konvice nalijte studenou vodu, přidejte pár listů jitrocele a nechtě alespoň 2 hodiny louhovat. Podle chuti pak poznáte, že se látky z jitrocele uvolnily do vody. Tímto nálevem v kombinaci s tymiánovým čajem jsem si léčila kašel a musím říct, že jsou to opravdu účinné bylinky.
Yacon
Yacon, nebo jakon, je původem rostlina z Ekvádoru. Plodem jsou kořenové hlízy, připomínající tvarem batáty, ale chutí se spíše kloní ke kedlubně.
Hlízy obsahují hodně minerálů, lehce stravitelných látek, bílkoviny, beta karoten, některé vitamíny ze skupiny B a mají nízkou nutriční hodnotu.
Dále působí jako probiotikum a díky inulinu dokáže snížit hladinu cholesterolu v krvi. Yacon se dá využít v celé své kráse, jak hlízy, tak i listy. Odvar z listů dodá lidskému tělu spoustu antioxidantů, minerálních látek a vitamínů.
Čaj má nahořklou chuť s jemnými sladkými tóny. Látky obsažené v listech podporují činnost jater a ledvin.
Hlízy yaconu se sklízí na podzim, přibližně ke konci října nebo do prvních mrazíků. Pokud přemýšlíte o vysazení v příštím roce, rostlinku jaconu zakoupíte ve většině dobrých zahradnictví a sázejte až po odchodu jarních mrazíků.
Kozlík lékařský
Tuto rostlinu můžete znát i pod názvy baldrián nebo také kočičí kořen. Jeho druhým lidovým názvem byl pojmenován díky kyselinám valerové a izovalerové, které velmi přitahují kočky. Kdo kozlík zná, pozná jeho nezaměnitelnou vůni, která kočky vábí.
Ano, mohu opravdu potvrdit, že mým kocourům kozlík opravdu velmi voní. ☺ Kozlík roste ve vlhkých loukách nebo na mýtinách u lesa. Z rostliny se využívá kořen.
Pro lidský organismus je vyhledávaný především díky jeho zklidňujícím účinkům. Pomáhá mírnit neurózy, nervové vyčerpání, žaludeční neurózy nebo nespavost.
Čaj z kozlíku v malých dávkách pozitivně podporuje centrální nervovou soustavu. Při větších dávkách (více než 1 lžička sušeného kořene na 1 šálek) působí spíše útlum.
Některá odborná literatura uvádí, že při velmi vysokých dávkách se mohou dostavit křeče nebo až halucinace. Je třeba tuto rostlinu užívat s rozumem.
„Není na světě bylina, aby na něco nebyla.“ Staročeské přísloví
Zdroje:
www.celostnimedicina.cz, www.cajova-zahrada.cz, www.herbavis.cz
Foto: Vladimíra Zítková, fotobanka
Mým posláním je inspirovat lidi kolem sebe k vytvoření krásného, bujného a energického prostředí v jejich zahradách. Věřím, že pokud budeme žít v souladu a respektu k přírodě, odmění nás svou nekonečnou energií a svými plody.