Těžké to chvíle zahradníka, když zjistí, že jeho zahrádku obývají mšice. Někdy ty malé mršky nejdou ani vidět, ale důsledek jejich činnosti většinou vidíme hned. Různě pokroucené a zdeformované lístečky, květy či celé rostliny.
Co je vlastně mšice?
Mšice je malý polokřídlý hmyz. Její potravu tvoří rostlinná šťáva. Sání šťávy rostlinu poškozuje, způsobuje kadeření listů, případně různě zakrslý růst rostliny.
Mšice svou činností může přenášet i různé rostlinné choroby a díky vylučování medovice, které poznáte jako lepkavý lesklý povrch listu, může docházet k tvorbě houbových chorob.
Někdy bývá opravdu těžké se jich zbavit, jelikož se velmi rychle rozmnožují, za rok mohou zvládnout i 10 generací.
Pokud se podíváte pozorně na mšice, všimnete si, že většina jich je bez křídel. K okřídlení nově narozených mšic dochází při velkém přemnožení, aby se mohly pak rozmístit na další rostliny.
Situaci mnohdy ještě zhoršují jejich symbiotičtí přátelé – mravenci. Ty si na rostlinách chrání své mšice před beruškami, larvami berušek a pestřenek. Na oplátku konzumují medovici, kterou mšice vylučují. Různě si mšice přenáší na rostliny a pomáhají jim přezimovat v řadách vlastní kolonie.
Existují různé druhy i barvy mšic. Například mšice maková 〈černá〉, mšice maliníková 〈bílá〉 nebo mšice jabloňová 〈zelená〉. Existuje mnoho dalších druhů. Někdy jsou ale už tak přemnožené, že hodují i na rostlinách, kterých by si běžně nevšimly.
Existuje prevence?
Vajíčka mšic většinou dobře přezimují ve spadaném listí. Vyplatí se listí mezi květinami či keři na podzim shrabat. Ale jelikož spadené listí je úkrytem pro mnoho dalšího užitečného hmyzu, který vám právě může pomoci s přemnožením mšic, pečlivě odklízejte tam, kde by mohlo hrozit riziko přechodu vylíhlých mšic na rostliny.
Přivábit nebo odpudit?
Dalším z preventivních kroků je výsadba pro mšice oblíbených či neoblíbených květin. Některé květiny jsou známé svým odpudivým odérem i pro ostatní druhy hmyzu.
Jaké květiny mají rádi?
Mezi typické mšicemi oblíbené květiny jsou růže. Dalšími jsou například jiřiny, astry, krásenky nebo cínie. Tyto květiny vysaďte v blízkosti rostlin, květin nebo keřů, které chcete chránit.
Jaké květiny je naopak odpuzují?
Mšicím nevoní pažitka, cibule, česnek 〈jedlý i okrasný〉, šanta kočičí, afrikán, tymián, bazalka, saturejka nebo máta. Ideální je vysadit odpuzující rostlinky do záhonků, buď okolo, nebo mezi rostlinky či květiny, které potřebujete ochránit.
Přírodní pomocníci
Věřím, že pokud je příroda v zahradě v harmonii, dokáže si poradit i s invazí mšic. Na zahradě je spoustu pomocníků ochotných s nimi zatočit. Jen je potřeba jim vytvořit vhodné podmínky tak, aby byli schopní pomoci. O které pomocníky se jedná?
Beruška
Mezi nejznámější mšicožrouty patří beruška – slunéčko sedmitečné. Larva berušky 〈která je na fotce vlevo〉 je v likvidaci ještě efektivnější. Dospělá beruška však není živena pouze mšicemi. Její další potravou je i nektar a pyl z květin.
Výskyt berušek na zahradě v prvé řadě podpoříte oblíbenou potravou, vysazením například měsíčku zahradního, pažitky, mrkve, koriandru, krásenky, fenyklu, kopru, libečku, kopretiny řimbaby, tařinky nebo řebříčku.
Nejoblíbenější jsou květiny z čeledi miříkovitých. U plodové zeleniny nechte některé kusy vykvést. Berušky většinou přezimovávají pod kousky dřeva, kůry, pod hromadou listí, kameny nebo v mechu. Aby se mohly chránit před svými predátory, vytvořte jim nějaká zákoutí, kde se schovají. Ideálně položte do záhonku kousky kůry, nebo starého dřeva, nebo můžete postavit hmyzí domeček.
Škvor
Škvor možná nepatří zrovna mezi nejkrásnější zvířata, ale je to efektivní likvidátor mšic a svilušek. Jeho larva i sám jako dospělý jedinec. Aby vám pomohl, stačí mu vytvořit vhodné podmínky, kde se může schovat.
Většinou ho najdete pod kusy dřeva, pod kameny nebo v kůře. Platí, pokud máte zahradu moc uklizenou, taková zvířata se nemají kde schovat a tudíž pak může docházek k přemnožení mšicemi.
Dají se vyrobit jednoduché malé hmyzí domečky, které se připevní přímo na napadaný strom. Mezi květiny rozmístěte kousky kůry nebo dřeva, případně samotný hmyzí domeček. Osvědčený je i hliněný květináč, vystlaný senem nebo dřevěnou slámou a zavěšený na strom dnem vzhůru.
Pestřenka
Tohoto hmyzáčka, který lehce připomíná vosičku, jistě poznáte. Má opravdu velmi dobré letecké schopnosti a dokáže ve vzduchu ,,stát“ na místě.
Takže pokud se vám někdy před obličejem zjeví tento prouhatý hmyzák a bude na vás vytrvale koukat bez hnutí, je to pestřenka. Nezabíjet, je to pomocník!
Dospělý jedinec pestřenky se živí pylem a nektarem z květin, za to jejich larvy jsou skvělými mšicožrouty.
K přivábení pestřenek vysaďte květiny s jednoduchými plochými květy s nektarem na povrchu. Pestřenky mají totiž krátký sosáček, takže se do složitých a plnokvětých kultivarů špatně dostávají.
Z čeledi miříkovitých to jsou kromě výše zmiňovaných pastiňák setý, děhel lesní, kerblík lesní, kmín kořenný. Také jim chutnají květiny z čeledi pryskyřníkovitých jako talovín, čemeřice, sasanka hajní nebo blatouch bahenní. Z hvězdnicovitých, dále čekanka, kopretina, zlatobýl, měsíček lékařský, hvězdnice nebo pak ovocné stromy.
Nic nepomohlo, co s tím?
Pokud se přesto na rostlinách hojně přemnožily mšice, vytvořte si postřik, který rostlinám od invaze pomůže. Jsem zastáncem přírodní cesty k hubení mšic. Žádné chemické přípravky, které byť nepoškodí přímo rostlinu, ale později mohou poškodit vodní organismy, nepoužívám. Zároveň jsem se snažila najít a vyzkoušet osvědčené postřiky, které opravdu fungují. Jaké různé postřiky si tedy můžete připravit?
Postřik z kopřiv
Kopřiva je mnohdy zařazena mezi bezúčelné plevele. Kopřiva má v sobě však více potenciálu, než si myslíte. Díky řadě účinných látek a vitamínů je cenou rostlinou pro jarní očistu organismu, skvělým rostlinným hnojivem a také v podobě postřiku funkčním hubitelem mšic.
Při tvorbě postřiku můžete vytvořit mírnější verzi, kde kopřivy zalijete horkou vodou a necháte alespoň 6 hodin louhovat. V případě sušených kopřiv je na 1 litr vody asi přibližně 20 g kopřiv, pokud použijete živé, tak množství, které se vám na 1 litr zvládne ponořit. Takto připravený postřik můžete nanášet přímo na rostliny.
Druhá varianta je vytvoření kopřivové jíchy, která se pak dá využít i jako hnojivo. Kopřivy zalijete vodou a nechte louhovat přibližně týden na sluníčku. Nádobu raději přikryjte, jelikož odér, které se z této nádoby bude linout je opravdu výživný 😊
Hotovou jíchu poznáte tak, že přestane bublat. Proces kvašení je u konce. Tato forma postřiku je však velmi silná, proto jí nařeďte a pak teprve aplikujte. 1 litr jíchy zřeďte přibližně 4 litry vody.
Postřik z česneku
Obdobně jako postřik z kopřivy připravíte i postřik z česneku. Oloupejte a rozmačkejte asi 5 stroužků česneku a zalijte 1 litrem vody. Louhujte několik hodin, případně do druhého dne a můžete postřik použít.
Postřik z hřebíčku a levandule
Jestli existuje nějaké koření, které nemají hmyzáci rádi, tak je to hřebíček. Když k tomu přidáte ještě aromatickou levanduli, tadáá, hubící postřik je na světě. Přiměřenou hrst hřebíčku a levandule zalijete 1 litrem horké vody, po vychladnutí můžete použít.
Postřik z rajčatových listů
Rajčatové listy mají svůj velmi specifický odér, který věřím, že odradí mnohé. Listy jsou například jedovaté pro kočky. Listy jednoduše namočte do vody a nechte přes noc louhovat. Postřik není nutné ředit, můžete použít přímo.
Postřik z tabákových listů
Sušené tabákové listy namočte do vody a nechte alespoň přes noc louhovat. Vlastní tabák si můžete i vypěstovat na záhonku, například v podobě tabáku viržinského. Jeho krásné květy se podobají okrasnému tabáku, jen tento druh je možné konzumovat. Osobně bych se vyhnula dělat postřik z cigaretových nedopalků. Přeci jen čistý sušený list, nebo cigaretový nedopalek je rozdíl. Postřik z listů před použitím ještě zřeďte 1:3.
Osobně si myslím, že pokud je ekosystém v zahradě v rovnováze, přemnožení mšicemi nehrozí. Příroda sama si umí poradit, když jí v tom svou přílišnou péčí nebudete bránit. Pokud se snažíte přivábit přirozené hubitele mšic, ale zároveň hubíte všechny mšice, nevytváříte tím prostor pro pomoc z přírody. Proto i přírodní postřiky vnímám jako poslední variantu boje. Pokud žijete v zahradě v souladu s přírodou, bojovat nemusíte.
„Vše v přírodě – každá květina, každý strom a každé zvíře nás může mnohému naučit.“
Eckhart Tolle
Zdroje: www.zelenadomacnost.cz, www.wikipedia.cz, www.bylinkovani.eu, www.pasti.cz, kniha Divoké trvalky, 2017
Foto: Vladimíra Zítková, fotobanka
Mým posláním je inspirovat lidi kolem sebe k vytvoření krásného, bujného a energického prostředí v jejich zahradách. Věřím, že pokud budeme žít v souladu a respektu k přírodě, odmění nás svou nekonečnou energií a svými plody.